
Martina McCurday
Autor
Narodila se v Praze, dne 17.4.1974, jako Martina Garreisová. Začala psát verše a povídky už na základní škole. Jednou získala čestné uznaní za báseň o míru. Vzpomíná si na pár řádků z ní: „My neslyšíme Reganovy sloky, my odeženeme hrozby války.“ Její otec seděl v první řadě. Dlouhé vlasy mu sahaly až na džínovou bundu, na které byla vyšitá americká vlajka. Dodnes si vybavuje jeho údiv nad tím, co jeho dcera napsala. A tím její poetická múza odešla. Má výuční list jako dámská krejčová a možná proto tvoří patchwork. Vystudovala VŠ v oboru Finance a z čehož jí zbyl pouze titul. Jeden měsíc, po oslavě osmnáctin, se vdala s naivní představou o tom, co manželství je a obnáší. Na dva roky nosila jm…éno Fremundová. Vdala se po druhé, až ve svých třiceti, tentokrát už s představou celkem přesnou. Získala jméno Zemanová, které má dodnes. Odešla do ciziny, kde se vrátila ke psaní, které jí dělalo a dělá radost.
Narodila se v Praze, dne 17.4.1974, jako Martina Garreisová. Začala psát verše a povídky už na základní škole. Jednou získala čestné uznaní za báseň o míru. Vzpomíná si na pár řádků z ní: „My neslyšíme Reganovy sloky, my odeženeme hrozby války.“ Její otec seděl v první řadě. Dlouhé vlasy mu sahaly až na džínovou bundu, na které byla vyšitá americká vlajka. Dodnes si vybavuje jeho údiv nad tím, co jeho dcera napsala. A tím její poetická múza odešl…a. Má výuční list jako dámská krejčová a možná proto tvoří patchwork. Vystudovala VŠ v oboru Finance a z čehož jí zbyl pouze titul. Jeden měsíc, po oslavě osmnáctin, se vdala s naivní představou o tom, co manželství je a obnáší. Na dva roky nosila jméno Fremundová. Vdala se po druhé, až ve svých třiceti, tentokrát už s představou celkem přesnou. Získala jméno Zemanová, které má dodnes. Odešla do ciziny, kde se vrátila ke psaní, které jí dělalo a dělá radost.
-
Kategorie:
- Beletrie
- Česká literatura
- Ostatní
- Humor