Karel Hansa
český cestovatel a spisovatel
Karel Hansa , plným jménem Karel František Václav Hansa byl český cestovatel a spisovatel a stal se prvním, kdo se pokoušel v Československu upozornit na genocidu Arménů v Osmanské říši. O jeho životě se mnoho informací nedochovalo. Narodil se ve Vídni v rodině Karla Tomáše Honsy a Josefíny Hansové, dceře Vávlava Zbořila z Bistřice pod Hostýnem. Roku 1919 se přestěhoval do Prahy, avšak předtím zřejmě ještě pobýval v Českých Budějovicích. V Praze bydlel nejprve v Libušině ulici, později se přestěhoval na Smíchov do ulice Na Valentince. Původně se živil jako odpovědný redaktor časopisů o lesnictví a myslivosti . V roce 1922 podnikl cestu na Blízký východ a zkušenosti z ní posléze zapracoval d…o knih Hrůzy východu a Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy . Období jeho cestovatelské aktivity se váže k období První republiky, kdy podnikl cesty do Jugoslávie, na Zakarpatskou Ukrajinu či do Bretaně. Své cesty zachytil ve svých cestopisech, k nimž pořádal často osvětové přednášky. Nebyl ženatý a není ani známo místo pochování. Archivní záznamy o něm končí rokem 1951. Roku 1922 uskutečnil svoji první velkou cestu. Z Istanbulu se plavil přes Smyrnu do Bejrútu, odkud jel do syrského Aleppa. Zde narazil na arménské uprchlíky, kteří přežili arménskou genocidu a živořili ve stanech na ulicích. To jej přivedlo k americké humanitární organizaci, k jejímž akcím se přidal . Po návratu do vlasti založil při Československém Červeném kříži "Hansův fond pro arménské sirotky" a uspořádal sbírku na pomoc arménským dětem. Souběžně sepsal knihu Hrůzy východu, do dnešní doby nejucelenější přehled o arménské genocidě v českém jazyce. V publikaci shrnul také ar...
Karel Hansa , plným jménem Karel František Václav Hansa byl český cestovatel a spisovatel a stal se prvním, kdo se pokoušel v Československu upozornit na genocidu Arménů v Osmanské říši. O jeho životě se mnoho informací nedochovalo. Narodil se ve Vídni v rodině Karla Tomáše Honsy a Josefíny Hansové, dceře Vávlava Zbořila z Bistřice pod Hostýnem. Roku 1919 se přestěhoval do Prahy, avšak předtím zřejmě ještě pobýval v Českých Budějovicích. V Praze… bydlel nejprve v Libušině ulici, později se přestěhoval na Smíchov do ulice Na Valentince. Původně se živil jako odpovědný redaktor časopisů o lesnictví a myslivosti . V roce 1922 podnikl cestu na Blízký východ a zkušenosti z ní posléze zapracoval do knih Hrůzy východu a Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy . Období jeho cestovatelské aktivity se váže k období První republiky, kdy podnikl cesty do Jugoslávie, na Zakarpatskou Ukrajinu či do Bretaně. Své cesty zachytil ve svých cestopisech, k nimž pořádal často osvětové přednášky. Nebyl ženatý a není ani známo místo pochování. Archivní záznamy o něm končí rokem 1951. Roku 1922 uskutečnil svoji první velkou cestu. Z Istanbulu se plavil přes Smyrnu do Bejrútu, odkud jel do syrského Aleppa. Zde narazil na arménské uprchlíky, kteří přežili arménskou genocidu a živořili ve stanech na ulicích. To jej přivedlo k americké humanitární organizaci, k jejímž akcím se přidal . Po návratu do vlasti založil při Československém Červeném kříži "Hansův fond pro arménské sirotky" a uspořádal sbírku na pomoc arménským dětem. Souběžně sepsal knihu Hrůzy východu, do dnešní doby nejucelenější přehled o arménské genocidě v českém jazyce. V publikaci shrnul také ar...
