
Jiří Karásek
Autor
Jiří Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl básník, prozaik, dramatik a překladatel, představitel české dekadence. Jiří Karásek ze Lvovic se narodil se v chudé pražské měšťácké rodině. Po absolvování malostranského gymnázia a složení maturity v roce 1889, nedokončil studia teologie v Praze a po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník. Až ve stáří byl jmenován ředitelem Poštovního úřadu a archivu. Zřejmě bez prokazatelné spojitosti s jakýmkoli šlechtickým rodem si Jiří Karásek ke jménu připojil přídomek ze Lvovic. Chtěl tak zvýraznit svou individualitu a výlučnost a odpor ke všemu všednímu. V rámci tehdy populární autostylizace se považoval, i když …neprůkazně, za potomka královehradeckého rodu, z něhož pocházel známý český astronom a matematik Cyprián Lvovický ze Lvovic a od něhož odvozoval svoje přízvisko "ze Lvovic". Zpočátku ale podepisoval své příspěvky do časopisů svým skutečným jménem Josef Karásek. V 90. letech 19. století používal jméno Jiří Karásek a teprve na úplném přelomu 19. a 20. století si připojil titul ze Lvovic. O literární tvorbu se Karásek snažil již za svých gymnaziálních studií, za kterých se seznámil s Arnoštem Procházkou. Při svých prvních literárních pokusech se dle vlastních slov inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického. Velmi brzy začal psát i literární kritiky - v roce 1892 začal přispívat do Literárních listů. V roce 1894 založil Jiří Karásek ze Lvovic spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém byla uveřejňována zejména česká a francouzská dekadentní tvorba. První číslo časopisu Moderní revue se setkalo s rozporuplnou reakcí veřejnosti. Mladí dekadentní autoři s šokující odvahou rušili jedno tabu za druhým a kochali se svými uvolněnými názory. Otáčeli se zády ke společnosti, vychvalovali sexuální uvolněnost a pohrdali konzervativní morálkou.Kolem tohoto časopisu se shromáždila velká část nastupující básnické generace, pozdějších velikánů české literatu...
Jiří Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl básník, prozaik, dramatik a překladatel, představitel české dekadence. Jiří Karásek ze Lvovic se narodil se v chudé pražské měšťácké rodině. Po absolvování malostranského gymnázia a složení maturity v roce 1889, nedokončil studia teologie v Praze a po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník. Až ve stáří byl jmenován ředitelem Poštovního úřadu a archivu. Zřejmě… bez prokazatelné spojitosti s jakýmkoli šlechtickým rodem si Jiří Karásek ke jménu připojil přídomek ze Lvovic. Chtěl tak zvýraznit svou individualitu a výlučnost a odpor ke všemu všednímu. V rámci tehdy populární autostylizace se považoval, i když neprůkazně, za potomka královehradeckého rodu, z něhož pocházel známý český astronom a matematik Cyprián Lvovický ze Lvovic a od něhož odvozoval svoje přízvisko "ze Lvovic". Zpočátku ale podepisoval své příspěvky do časopisů svým skutečným jménem Josef Karásek. V 90. letech 19. století používal jméno Jiří Karásek a teprve na úplném přelomu 19. a 20. století si připojil titul ze Lvovic. O literární tvorbu se Karásek snažil již za svých gymnaziálních studií, za kterých se seznámil s Arnoštem Procházkou. Při svých prvních literárních pokusech se dle vlastních slov inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického. Velmi brzy začal psát i literární kritiky - v roce 1892 začal přispívat do Literárních listů. V roce 1894 založil Jiří Karásek ze Lvovic spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém byla uveřejňována zejména česká a francouzská dekadentní tvorba. První číslo časopisu Moderní revue se setkalo s rozporuplnou reakcí veřejnosti. Mladí dekadentní autoři s šokující odvahou rušili jedno tabu za druhým a kochali se svými uvolněnými názory. Otáčeli se zády ke společnosti, vychvalovali sexuální uvolněnost a pohrdali konzervativní morálkou.Kolem tohoto časopisu se shromáždila velká část nastupující básnické generace, pozdějších velikánů české literatu...
-
Kategorie:
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Skripta a vysokoškolské učebnice
- Fyzika a příbuzné vědy
- Matematika
- Jazyk a lingvistika
- Čeština
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Sochařství, porcelán, sklo a keramika
- Ekonomie a obchod
- Katalogy výstav
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Biografie, memoáry a korespondence
- Geografie, cestopisy a místopis
- Pragensie
- Filozofie a náboženství
- Filozofie
- Výtvarné umění