Jan Vrbka
český inženýr, vysokoškolský profesor, rektor VUT v Brně
Jan Vrbka byl profesorem pro obor mechanika na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a rektorem VUT v letech 2000–2006. Patřil mezi uznávané odborníky v oboru mechaniky těles, a to především v oblasti mezních stavů, plasticity, mechaniky kompozitů a aplikací metody konečných prvků. Významných úspěchů dosáhl v oblasti návrhu a analýz lisovnic pro extrémně vysoké tlaky, které se užívají při výrobě umělých diamantů. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Jevíčku začal v roce 1959 studovat na strojní fakultě VUT, kde pak v roce 1964 dokončil studium oboru tepelných energetických zařízení. Poté pět let pracoval jako pevnostní výpočtář v oddělení konstrukce a výpoč…tů spalovacích turbín v První brněnské strojírně. V letech 1967-1972 vystudoval při zaměstnání fyziku na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně . V lednu roku 1969 nastoupil na Strojní fakultě VUT na tehdejší Katedře technické mechaniky, pružnosti a pevnosti jako odborný asistent. V letech 1972/1973 pak strávil deset měsíců na stipendijním pobytu na Technické univerzitě v Hannoveru . V roce 1977 mu byla udělena vědecká hodnost CSc. v oboru mechaniky tuhých a poddajných těles a prostředí na základě disertační práce Šíření napěťových vln ve válcové tyči z polykrystalického materiálu, v roce 1978 mu byl udělen titul RNDr. v oboru aplikovaná fyzika a poté v roce 1992 vědecká hodnost DrSc. V roce 1983 byl jmenován docentem a v roce 1993 profesorem pro obor mechanika. V letech 1994-2000 byl po dvě funkční období děkanem Fakulty strojního inženýrství a poté od roku 2000 do roku 2006 po dvě funkční období rektorem VUT. Následně v letech 2006-2009 působil jako ředitel Ústavu transferu technologií VUT v Brně. Poté ještě pokračoval v pedagogické činnosti na FSI ...
Jan Vrbka byl profesorem pro obor mechanika na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a rektorem VUT v letech 2000–2006. Patřil mezi uznávané odborníky v oboru mechaniky těles, a to především v oblasti mezních stavů, plasticity, mechaniky kompozitů a aplikací metody konečných prvků. Významných úspěchů dosáhl v oblasti návrhu a analýz lisovnic pro extrémně vysoké tlaky, které se užívají při výrobě umělých diamantů. Po mat…uritě na Jedenáctileté střední škole v Jevíčku začal v roce 1959 studovat na strojní fakultě VUT, kde pak v roce 1964 dokončil studium oboru tepelných energetických zařízení. Poté pět let pracoval jako pevnostní výpočtář v oddělení konstrukce a výpočtů spalovacích turbín v První brněnské strojírně. V letech 1967-1972 vystudoval při zaměstnání fyziku na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně . V lednu roku 1969 nastoupil na Strojní fakultě VUT na tehdejší Katedře technické mechaniky, pružnosti a pevnosti jako odborný asistent. V letech 1972/1973 pak strávil deset měsíců na stipendijním pobytu na Technické univerzitě v Hannoveru . V roce 1977 mu byla udělena vědecká hodnost CSc. v oboru mechaniky tuhých a poddajných těles a prostředí na základě disertační práce Šíření napěťových vln ve válcové tyči z polykrystalického materiálu, v roce 1978 mu byl udělen titul RNDr. v oboru aplikovaná fyzika a poté v roce 1992 vědecká hodnost DrSc. V roce 1983 byl jmenován docentem a v roce 1993 profesorem pro obor mechanika. V letech 1994-2000 byl po dvě funkční období děkanem Fakulty strojního inženýrství a poté od roku 2000 do roku 2006 po dvě funkční období rektorem VUT. Následně v letech 2006-2009 působil jako ředitel Ústavu transferu technologií VUT v Brně. Poté ještě pokračoval v pedagogické činnosti na FSI ...
