Irma Geisslová
česká spisovatelka a básnířka
Irma Geisslová – 27. května 1914, Jičín) Byla česká básnířka a prozaička, autorka povídek pro dospělé, ale i pro děti a mládež. Narodila se v rodině železničního úředníka Jana Slavomila Geissela a matky Marie, rozené Fořtové. Irma byla nejstarší ze čtyř sourozenců. Její otec byl vyšším úředníkem Rakousko-Uherské společnosti státní dráhy a rodina byla často služebně překládána . V roce 1870 jí zemřela matka a Geisslová musela nahradit matku i svým sourozencům. Tyto pocity později vyjádřila ve své poezii, kde matku postrádá a nemůže se smířit s pocitem, že už se s ní neshledá. Nejmladší sestře Emilii byla téměř skutečnou matkou. Emilie psala o své sestře příspěvky do jičínských novin pod náz…vem Vzpomínky na můj sedmiletý pobyt v Uhrách. Irma Geisslová strávila zbytek života v Jičíně, kde se ve výslužbě usadil její otec a odkud pocházela její matka. Irma Geisslová zde po smrti otce dožila s rodinou nemocné sestry. K literárnímu cítění vedl Irmu Geisllová od dětství její otec Jan Slavomil Geissel, uvědomělý Čech a vlastenec. Miloval život a v něm zvláště děti, pro které napsal i několik povídek. Inspirací mu byla příroda a umění. Své děti vodil na procházky do přírody, aby jim vštípil lásku k životu, k lidem a k přírodě. Toto cítění probudil Geissel i u své nejstarší dcery Irmy. Otec Geissl byl velmi hrdý na dceřin talent a snažil se jí pomoci prosadit se v literárních kruzích. Přivedl ji do Ženského výrobního spolku Karoliny Světlé, kde se její práce dostala až ke starostce tohoto spolku Elišce Krásnohorské. Pracovnice slíbily Geisslové zasílat Ženské listy, půjčovat knihy ze spolkové knihovny a poradit v jejich prvních literárních krocích. Své verše, ovlivněné Vítězslavem Hálkem, začala publikovat v roce 1874 v časopise Lumír. Přispívala do řady časopisů, jako Ženské listy, Lumír, Květy, Zlatá Praha, ...
Irma Geisslová – 27. května 1914, Jičín) Byla česká básnířka a prozaička, autorka povídek pro dospělé, ale i pro děti a mládež. Narodila se v rodině železničního úředníka Jana Slavomila Geissela a matky Marie, rozené Fořtové. Irma byla nejstarší ze čtyř sourozenců. Její otec byl vyšším úředníkem Rakousko-Uherské společnosti státní dráhy a rodina byla často služebně překládána . V roce 1870 jí zemřela matka a Geisslová musela nahradit matku i sv…ým sourozencům. Tyto pocity později vyjádřila ve své poezii, kde matku postrádá a nemůže se smířit s pocitem, že už se s ní neshledá. Nejmladší sestře Emilii byla téměř skutečnou matkou. Emilie psala o své sestře příspěvky do jičínských novin pod názvem Vzpomínky na můj sedmiletý pobyt v Uhrách. Irma Geisslová strávila zbytek života v Jičíně, kde se ve výslužbě usadil její otec a odkud pocházela její matka. Irma Geisslová zde po smrti otce dožila s rodinou nemocné sestry. K literárnímu cítění vedl Irmu Geisllová od dětství její otec Jan Slavomil Geissel, uvědomělý Čech a vlastenec. Miloval život a v něm zvláště děti, pro které napsal i několik povídek. Inspirací mu byla příroda a umění. Své děti vodil na procházky do přírody, aby jim vštípil lásku k životu, k lidem a k přírodě. Toto cítění probudil Geissel i u své nejstarší dcery Irmy. Otec Geissl byl velmi hrdý na dceřin talent a snažil se jí pomoci prosadit se v literárních kruzích. Přivedl ji do Ženského výrobního spolku Karoliny Světlé, kde se její práce dostala až ke starostce tohoto spolku Elišce Krásnohorské. Pracovnice slíbily Geisslové zasílat Ženské listy, půjčovat knihy ze spolkové knihovny a poradit v jejich prvních literárních krocích. Své verše, ovlivněné Vítězslavem Hálkem, začala publikovat v roce 1874 v časopise Lumír. Přispívala do řady časopisů, jako Ženské listy, Lumír, Květy, Zlatá Praha, ...
-
Kategorie:
- Poezie
- Česká poezie
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Historie
- Česká literatura
- 19. století
- Beletrie
- Pohádky a knihy pro mládež
- Knihy pro mládež
- Vzácné knihy
- Ostatní
- Kalendáře a ročenky
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Bibliofilie
- Umění a architektura
- Hudba
- Noty
- Pověsti a mýty
- Heraldika
- Biografie, memoáry a korespondence
- Slovenská literatura
- Sport
- Spartakiády a olympiády
