František Zdeněk Skuherský
český hudební skladatel, pedagog a teoretik
František Zdeněk Skuherský byl český hudební skladatel, pedagog a teoretik. Narodil se v rodině Františka Aloise Skuherského , lékaře knížete Colloredo-Mansfelda a zakladatele opočenské nemocnice . Absolvoval gymnázium v Hradci Králové; na pražské Karlově univerzitě studoval filozofii a krátce i medicínu. V Praze také absolvoval varhanickou školu. Hudbě, včetně skladby, se věnoval od dětství. Ranou tvorbu podepisoval pseudonymem Opočenský. Po studiích se živil se jako domácí učitel hudby. V letech 1854–1866 byl divadelním kapelníkem v Innsbrucku, vedl místní pěvecký sbor a stal se ředitelem kůru v univerzitním chrámu. Po předčasné smrti manželky, s níž měl tři děti, se vrátil do Prahy, kde …nastoupil v roce 1866 na místo ředitele pražské varhanické školy nesoucí název Ústav ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůrů, kde setrval až do odchodu na penzi v roce 1890. Zároveň působil jako regenschori v několika pražských kostelech, přednášel hudební teorii na české univerzitě a nadále se věnoval studiu církevní hudby i varhanářství, jakož i skladatelské činnosti. Zemřel v Českých Budějovicích, kde jeho pobyt připomíná pamětní deska v ulici nesoucí jeho jméno.
František Zdeněk Skuherský byl český hudební skladatel, pedagog a teoretik. Narodil se v rodině Františka Aloise Skuherského , lékaře knížete Colloredo-Mansfelda a zakladatele opočenské nemocnice . Absolvoval gymnázium v Hradci Králové; na pražské Karlově univerzitě studoval filozofii a krátce i medicínu. V Praze také absolvoval varhanickou školu. Hudbě, včetně skladby, se věnoval od dětství. Ranou tvorbu podepisoval pseudonymem Opočenský. Po st…udiích se živil se jako domácí učitel hudby. V letech 1854–1866 byl divadelním kapelníkem v Innsbrucku, vedl místní pěvecký sbor a stal se ředitelem kůru v univerzitním chrámu. Po předčasné smrti manželky, s níž měl tři děti, se vrátil do Prahy, kde nastoupil v roce 1866 na místo ředitele pražské varhanické školy nesoucí název Ústav ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůrů, kde setrval až do odchodu na penzi v roce 1890. Zároveň působil jako regenschori v několika pražských kostelech, přednášel hudební teorii na české univerzitě a nadále se věnoval studiu církevní hudby i varhanářství, jakož i skladatelské činnosti. Zemřel v Českých Budějovicích, kde jeho pobyt připomíná pamětní deska v ulici nesoucí jeho jméno.
