Emil Axman
český hudební skladatel, publicista a sběratel lidových písní
Emil Axman byl český hudební skladatel, publicista a folklorista. Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. . Po studiích na gymnáziu v Kroměříži odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila. Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. By…l přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži. V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice. Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století. Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli. V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje. Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři, který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích....
Emil Axman byl český hudební skladatel, publicista a folklorista. Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. . Po studiích na gymnáziu v Kroměříži odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila. Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměř…ížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži. V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice. Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století. Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli. V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje. Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři, který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích....
-
Kategorie:
- Umění a architektura
- Hudba
- Biografie, memoáry a korespondence
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
- Poezie
- Česká poezie
- Noty
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Ostatní cizojazyčné
- Historie
- Česká a Slovenská historie
- Sociologie a příbuzné vědy
- Národopis a folklor
- Psychologie a osobní rozvoj
- Pedagogika
- Rusky (Русский)
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- 19. století
