Antonín Skočdopole
český římskokatolický duchovní
Antonín Skočdopole byl český katolický kněz, budějovický čestný kanovník a profesor teologie, český národní buditel, člen Matice české, čestný měšťan rodného města Soběslavi, apoštolský protonotář a papežský prelát. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1854biskupem Jirsíkem a čtyři roky působil v duchovní správě . Poté se stal na tři roky prefektem pro studium v chlapeckém semináři v Českých Budějovicích. Většina svého kněžského života však strávil v diecézním bohosloveckém ústavu jako profesor pastorální teologie a katechetiky. Svůj život zasvětil vědě a zůstal profesorem i v situaci, kdy jeho mladší kolegové odešli z bohosloveckého ústavu na výhodnější postavení. Od roku 1861 přednášel n…a českobudějovickém teologickém učilišti, kam ho povolal biskup Jirsík, pastorální teologii a katechetiku. Je pozoruhodné, že biskup Jirsík, který dbal na to, aby na budějovickém teologickém ústavu působili jen ti, kdo měli doktorát, povolal Skočdopoleho, ač ten doktorem nebyl. Mnohem později ho však pražská teologická fakulta jmenovala za jeho zásluhy o teologickou vědu čestným doktorem. Tento fakt svědčí o tom, že Jirsík dokázal rozpoznat a jeho vědecké schopnosti a vážil si jich. Neučil však jen v semináři, ale také na dalších školách, zvláštně na dívčí škole „U sv. Josefa“. Zdůrazňoval, že přednášené látce musí žáci, rozumět a použil-li mladší kolega těžko srozumitelných cizích slov, Skočdopole mu taktně naznačil, že není srozumitelný např. slovy: „...užil jste dobrých sedmnácti slov, kterým ty dětičky nerozuměly…“. S jeho vyučováním úzce souvisela i jeho činnost literární. Již jako student redigoval časopis „Oulek“. První samostatnou vydanou prací v roce 1868 v Praze bylo dílo: „Národní čili obecná škola, její oprava a oddělení od...
Antonín Skočdopole byl český katolický kněz, budějovický čestný kanovník a profesor teologie, český národní buditel, člen Matice české, čestný měšťan rodného města Soběslavi, apoštolský protonotář a papežský prelát. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1854biskupem Jirsíkem a čtyři roky působil v duchovní správě . Poté se stal na tři roky prefektem pro studium v chlapeckém semináři v Českých Budějovicích. Většina svého kněžského života však stráv…il v diecézním bohosloveckém ústavu jako profesor pastorální teologie a katechetiky. Svůj život zasvětil vědě a zůstal profesorem i v situaci, kdy jeho mladší kolegové odešli z bohosloveckého ústavu na výhodnější postavení. Od roku 1861 přednášel na českobudějovickém teologickém učilišti, kam ho povolal biskup Jirsík, pastorální teologii a katechetiku. Je pozoruhodné, že biskup Jirsík, který dbal na to, aby na budějovickém teologickém ústavu působili jen ti, kdo měli doktorát, povolal Skočdopoleho, ač ten doktorem nebyl. Mnohem později ho však pražská teologická fakulta jmenovala za jeho zásluhy o teologickou vědu čestným doktorem. Tento fakt svědčí o tom, že Jirsík dokázal rozpoznat a jeho vědecké schopnosti a vážil si jich. Neučil však jen v semináři, ale také na dalších školách, zvláštně na dívčí škole „U sv. Josefa“. Zdůrazňoval, že přednášené látce musí žáci, rozumět a použil-li mladší kolega těžko srozumitelných cizích slov, Skočdopole mu taktně naznačil, že není srozumitelný např. slovy: „...užil jste dobrých sedmnácti slov, kterým ty dětičky nerozuměly…“. S jeho vyučováním úzce souvisela i jeho činnost literární. Již jako student redigoval časopis „Oulek“. První samostatnou vydanou prací v roce 1868 v Praze bylo dílo: „Národní čili obecná škola, její oprava a oddělení od...
-
Kategorie:
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- 19. století
- Vzácné knihy
- Sociologie a příbuzné vědy
- Práva
- Historie
- Cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Psychologie a osobní rozvoj
- Pedagogika
- Jazyk a lingvistika
- Čeština
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Učebnice pro základní školu
- Geografie, cestopisy a místopis
- Česko a Slovensko
