Antonín Bělohoubek
český chemik a vysokoškolský pedagog
Antonín Bělohoubek byl český chemik. Věnoval se především kvasné chemii. Narodil se v rodině správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl mladšího bratra Augusta , který se později rovněž stal chemikem. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec dostal úřednické místo berního. Oba bratři záhy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. Přes těžkou hmotnou situaci Antonín vystudoval německou reálku a od roku 1861 studoval na německé polytechnice, kde byl žákem Karla Ballinga. V roce 1868 se stal asistentem profesora Wilhelma Gintla. Ve stejném roce se habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1880 byl jmenován mimořádným a v roce 1888 řádným profesorem chemie na Císařs…ké a královské české vysoké škole technické v Praze. Dále přednášel zemědělskou chemii a technickou mikroskopii. Po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni. V roce 1906 odešel do penze a vrátil do Prahy, kde v roce 1910 zemřel. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Byl zakladatelem nebo spoluzakladatelem těchto spolků a institucí: V roce 1885 byl Antonín Bělohoubek pověřen spolu s Vojtěchem Šafaříkem podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Oba vědci stanovili sérii pěti testů, kterými zkoušeli zkoumané rukopisy, původní rukopisy ze 14. století a podobné materiály z let 1780–1820. Testy probíhaly nezávisle v letech 1886–1887 a bylo zjištěno, že převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídá reakcím skutečných středověkých materiálů. Bělohoubkův závěr zní: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade." V jedné iniciále byla ale nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století. Tato skutečnost se pak stala jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ....
Antonín Bělohoubek byl český chemik. Věnoval se především kvasné chemii. Narodil se v rodině správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl mladšího bratra Augusta , který se později rovněž stal chemikem. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec dostal úřednické místo berního. Oba bratři záhy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. Přes těžkou hmotnou situaci Antonín vystudoval německou reálku a od roku 1861 studoval na německé poly…technice, kde byl žákem Karla Ballinga. V roce 1868 se stal asistentem profesora Wilhelma Gintla. Ve stejném roce se habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1880 byl jmenován mimořádným a v roce 1888 řádným profesorem chemie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dále přednášel zemědělskou chemii a technickou mikroskopii. Po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni. V roce 1906 odešel do penze a vrátil do Prahy, kde v roce 1910 zemřel. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Byl zakladatelem nebo spoluzakladatelem těchto spolků a institucí: V roce 1885 byl Antonín Bělohoubek pověřen spolu s Vojtěchem Šafaříkem podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Oba vědci stanovili sérii pěti testů, kterými zkoušeli zkoumané rukopisy, původní rukopisy ze 14. století a podobné materiály z let 1780–1820. Testy probíhaly nezávisle v letech 1886–1887 a bylo zjištěno, že převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídá reakcím skutečných středověkých materiálů. Bělohoubkův závěr zní: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade." V jedné iniciále byla ale nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století. Tato skutečnost se pak stala jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ....
-
Kategorie:
- Historie
- Staré písemnictví
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- 19. století
- Kuchařky a recepty
- Nápoje
- Kuchařky před r. 1945
- Biografie, memoáry a korespondence
- Geografie, cestopisy a místopis
- Pragensie
- Vzácné knihy
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Středoškolské učebnice
- Příroda a biologie
- Biologie
- Ekonomie a obchod
- Technika a technologie
- Stavebnictví
- Zahrada a pěstování
- Ekologie
- Strojírenství
- Fyzika a příbuzné vědy
- Chemie
- Geologie, archeologie a mineralogie
- Počítačová literatura
- Česká a Slovenská historie
- Evropská historie
- Řemesla a ostatní technika
- Chovatelství
- Elektrotechnika
- Česko a Slovensko
- Receptury a normy
- Rybářství
- Houby
- Cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura
- Umění a architektura
- Architektura
- Evropa
- Fyzika
- Práce se dřevem
