Juan Leovigildo Brouwer Mezquida, lépe známý jako Leo Brouwer je kubánský skladatel, kytarista a dirigent. Brouwer se narodil v Havaně, kde začal ve věku 13 let hrát na kytaru, přitahován flamencem a motivován svým otcem, lékařem a nadšeným amatérským kytaristou. Jeho prvním učitelem byl Isaac Nicola, který byl žákem Emilio Pujola, jenž byl žákem Francisca Tárregy. Svůj první sólový koncert měl v 17 letech; v té době jeho skladby již začínaly přitahovat pozornost. Preludio a Fuga jsou obě ovlivněny Bartókem a Stravinským. Odjíždí do USA studovat hudbu na universitě v Hartfordu a poté na Juilliard School, kde ho Stefan Wolpe učil kompozici. Na počátku své kariéry Brouwer složil své Estudios simples 1-20 k výuce techniky hry na kytaru. Těmito etudami Brouwer vytvořil bezpochyby své největší dílo ve vývoji techniky hry na kytaru, a to nejen podle požadavků technických, ale také vysokých muzikálních kvalit. První Brouwerova díla nezapřou svůj kubánský kontext ovlivněním afrokubánskou hudbou a jejím rytmickým stylem. Dobrým příkladem z tohoto období je Elogio de la Danza. Třebaže je to skladba pro sólovou kytaru, je ovlivněna ruskými balety . Následují práce jako Sonograma 1 či Canticum , La espiral eterna , Concierto para guitarra no. 1, Parábola , Tarantos . Toto období v sobě nese užití v té době avanatgardního serialismu a dodekafonie a částečně ovlivnění skladateli, které s oblibou poslouchal, jako Luigi Nono a Iannis Xenakis. Jeho poslední období náleží v podstatě úplně minimalismu. Brouwer ho popisuje jako rozvoj systému modulace. El Decamerón Negro je pravděpodobně první dílo tohoto stylu, Sonata , Paisaje cubano con campanas a Hika na památku japonského skladatele Toru Takemitsu jsou nedávného data. Vedle původních skladeb pro kytaru Brouwer s oblibou upravuje skladby jiných autorů, jako např. Elite Syncopations a The Entertainer Scotta Joplin...