Ozef Kalda, vlastním jménem Josef Kalda byl český spisovatel–povídkář a dramatik, představitel moravské nářeční literatury; je považován za autora textu Janáčkova Zápisníku zmizelého. Narodil se v rodině evangelického faráře v Novém městě na Moravě Josefa Kaldy a jeho manželky Ludmily, rozené Skalákové. Otec se vzdal v roce 1885 církevní služby. Podle některých zdrojů odjel do Ameriky, kde brzy zemřel; podle jiných žil v Basileji a v Bavorsku. Poté, co je otec opustil, odešla matka se třemi syny ke svému otci, evangelickému faráři v Borové, Janu Skalákovi. Josef Kalda později chodil do školy u strýce v Zádveřicích, od roku 1883 začal studovat v Praze na Akademickém gymnáziu, odkud po dvou letech přestoupil do Valašského Meziříčí. Na studia si musel přivydělávat kondicemi a pracemi u notáře. Po maturitě a vojenské službě nastoupil na ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze. Z trestu za fejeton v Časopise českého úřednictva železničního byl na tři roky přeložen na venkovskou stanici. Zde onemocněl a musel se léčit v Luhačovicích a Karlových Varech. Vypracoval se na tarifního odborníka a dosáhl hodnosti inspektora, u Buštěhradské dráhy byl zaměstnán až do smrti. Poslední bydliště Josefa Kaldy bylo v žižkovské Grégrově ulici . Zemřel v Zemském ústavu pro choromyslné, pochován byl na Olšanských hřbitovech . Dne 29. srpna 1908 se Josef Kalda, tehdy revident Buštěhradské dráhy, oženil v Rakovníku s Marií Pulkrábkovou . Manželství bylo bezdětné. Nejúspěšnějším dílem Josefa Kaldy jsou Ogaři, ve kterých vzpomíná na šťastné dětství na valašské vesnici. 14. a 25. května 1916 vydaly Lidové noviny soubor 22 básní ve valašském nářečí Z péra samoukova anonymního autora. Popisují příběh selského synka, který se zamiluje do mladé cikánky, opustí rodinu a všechno jí obětuje. Básn... Zdroj: wikipedia.org